Vynášač z aféry sledovania NSA sa odhalil

10.6.2013

in Sloboda a súkromie

3.00 avg. rating (67% score) - 1 vote

Uvědomil jsem si, že jsem součástí čehosi, co činí daleko více zla než dobra

NSA v reakci na požadavky Kongresu ohledně rozsahu dohledu v Americe běžně lže.

Záměrem NSA je učinit jakoukoliv konverzaci a jakoukoliv formu chování ve světě pro ně známouTo, co činí, představuje existenční hrozbu demokracii.“

– Edward Snowden, 29, vynašeč programu PRISM

Tajný program NSA Stellar WindAmerická vláda bude jásat, jelikož se doví, že jí to ušetří trochu milionů dolarů za kriminální vyšetřování identity vynašeče programu PRISM od NSA, protože před chvílí se v tom dlouhém profilování od Glenna Greenwalda z Guardian už onen vynašeč rozhodl odhalit světu: je jím Edward Snowden, 29 let starý.

Původem je z Elizabeth City, NC, co kdysi v Marylandu vypadl z odborné školy a prošel výcvikem Speciálních sil, „veterán“ s 10 lety u NSA, naposledy v Havajské kanceláři jako zaměstnanec obranného dodavatele Booz Allen Hamilton, a ten právě napsal historii a přidal se do panteonu takových legendárních vynašečů o tajných aktivitách americké vlády, jako byl vynašeč Tajných dokumentů Pentagonu Daniel Ellsberg a materiálů pro Wikileaks Bradley Manning. Edwardovou poslední ne však nejnepodstatnější štací je Hong Kong, kde je mimo nebezpečí (čti od Ameriky).

Kdo je Edward a jak to, že skončil u NSA? Tady je o tom celý příběh v Guardian.

Podle jeho vlastního přiznání nebyl zrovna hvězdným studentem. Aby získal odbornou maturitu, chodil v Marylandu na odbornou školu, kde studoval informatiku, ale nikdy kurz nedokončil.

V roce 2003 nastoupil do US Army a zahájil výcvikový program, aby mohl vstoupit do Speciálních sil. S odvoláním na ty samé principy, o kterých říká, že ospravedlňují jeho vyzrazení, říká: „Chtěl jsem bojovat v Irácké válce, protože jsem cítil, že mám jako lidská bytost povinnost lidem pomoci od útlaku.“

Vzpomněl si, jak se jeho víra v účel války rychle rozplynula. „Většina toho, co do nás ti lidé od výcviku pumpovali, byla o zabíjení Arabů, ne o pomáhání někomu,“ řekl. Poté, co si během výcvikové nehody zlomil obě nohy, byl vyřazen. Pak dostal svůj první job na NSA pracovišti, kde sloužil jako bezpečnostní strážce pro jedno ze skrytých pracovišť této agentury na University of Maryland. Odsud šel k CIA, kde pracoval na IT bezpečnosti. To, že rozuměl internetu a jeho talent pro počítačové programování mu umožnilo, aby na to, že neměl ani maturitu, vyrostl dost rychle.

Do roku 2007 jej CIA umístila s diplomatickým krytím do Ženevy ve Švýcarsku. Jeho odpovědnost za udržování bezpečnosti počítačové sítě znamenala, že měl prověření pro přístup k široké škále utajených dokumentů.

Tento přístup spolu s téměř třemi roky, které strávil v CIA kancelářích, jej vedl k tomu, aby začal vážně pochybovat o správnosti toho, co viděl.

Jako formující popsal incident, v němž, jak tvrdil, zkoušeli CIA operativci zrekrutovat švýcarského bankéře, aby získali tajné bankovní informace. Snowden řekl, že toho dosáhli tak, tohoto bankéře účelově opili a vyhecovali ho, aby jel domů autem. Když bankéře zatkli za jízdu v opilosti, tak mu skrytý agent, co se s ním zkoušel skamarádit, nabídl pomoc a uzavřeli závazek, který vedl k jeho úspěšnému zrekrutování.

„Spousta toho, co jsem v Ženevě viděl, mě opravdu zbavila iluzí o tom, jak moje vláda funguje a jaký má dopad na svět,“ řekl. „Uvědomil jsem si, že jsem součástí něčeho, co dělá daleko více zla než dobra.“

V roce 2009 odešel od CIA, aby dostal svou první práci u soukromého dodavatele, který jej pověřil činností v provozovně NSA umístěné na vojenské základně v Japonsku. To bylo tehdy, když jak řekl, „spatřil jsem, jak Obama protlačuje tu samou politiku, o které jsem si myslel, že právě takovou by měl zkrotit,“ a v důsledku toho, „jsem se zatvrdil.“

A proč čekal tak dlouho?

Říkal, že to bylo během jeho působení v Ženevě, kdy poprvé uvažoval o odhalení vládních tajemství. V té době se ale rozhodl, že to neučiní ze dvou důvodů. Zaprvé řekl: „Většinu těch tajemství má CIA o lidech, ne o strojích a systémech, a tak jsem se necítil dobře, kdybych odhalil něco, o čem jsem si myslel, že by mohlo někoho ohrozit.“ Zadruhé zvolení Baracka Obamy v roce 2008 mu dodalo naději, že by mohlo dojít ke skutečným reformám, což by učinilo z odhalení zbytečnost.

K tomu nedošlo. Tak přikročil k odhalení toho, co věděl o NSA, pro noviny, o kterých NYT pejorativně mluví jako o „Britské novinkové nástěnce.“ No, on určitě s žádnou z těchto zpráv na vystavovací nástěnku za těch příznivých podmínek pod současnou administrativou nepůjde. Místo toho si „se účelově rozhodl, jak řekl, dát ty dokumenty žurnalistům, v jejichž úsudek věřil, ohledně toho, co by se mělo zveřejnit a co by mělo zůstat skryto.“

Což samozřejmě vznáší otázku: co teď a proč riskoval to, co bylo jinak „pohodlným životem“ v havajském ráji?

V poznámkách doprovázejících první sadu dokumentů, co poskytl, napsal: „Chápu, že to způsobí, že budu za své akce trpět,“ ale, „budu potěšen, když ta federace tajného zákona, nerovné milosti a neukojitelné výkonné moci, která vládne tomu světu, který miluji, bude odhalena i když jen na chvíli.“

I přes své odhodlání být veřejně odhalen, opakovaně trval na tom, že se chce vyhnout světlům mediálních reflektorů. „Nechci pozornost veřejnosti, protože nechci, aby ten příběh byl o mně. Chci, aby to bylo o tom, co dělá americká vláda.“

Jak říká, nemá strach z důsledků zveřejnění, pouze když to tak udělá, odvede pozornost od otázek vznesených jeho odhalením. „Vím, že média ráda politické debaty personalizují, a vím, že vláda mě bude démonizovat.“

I přes tyto obavy si udržuje naději, že jeho výstup neodvede pozornost od podstaty jeho odhalení. „Opravdu chci, aby to bylo zaměřeno na ty dokumenty, a aby ta debata, kterou to doufám mezi občany po celém světě spustí, byla o tom, v jakém světě chceme žít.“ Dodal: „Mým výlučným motivem je informovat veřejnost o tom, co se dělá jejím jménem, a co se dělá proti ní.“

Vedl „pohodlný život“, k němuž patřil plat zhruba $200 000, domov na Havaji sdílený s přítelkyní, zajištěná kariéra a rodina, kterou miloval. „Jsem ochoten to všechno obětovat, protože nemohu s klidným svědomím dovolit, aby americká vláda zničila soukromí, internetovou svobodu a základní svobody lidí po celém světě pomocí této ohromné dozorčí mašinérie, která se tajně buduje.“

Proto řekl, že opustil USA a je teď v Hong Kongu, který je v tom Novém normálu bezpečnějším působištěm pro ty, kteří odhalují to, co bylo donedávna považováno za grandiózní konspirační teorii.

Před třemi týdny provedl Sonwden konečné přípravy vedoucí v posledních týdnech k sériím trhákových novinových zpráv. V kanceláři NSA na Havaji, že kde pracoval, zkopíroval poslední sadu dokumentů, které hodlal odhalit.

Pak sdělil svému nadřízenému z NSA, že potřebuje vypadnout na „pár týdnů“ z práce, aby se léčil z epilepsie, což je stav, o kterém zjistil, že jím po sérii loňských záchvatů trpí.

Sbalil si kufry, řekl své přítelkyni, že musí na pár týdnů odjet, a ač jak řekl, byl ohledně důvodu dost vágní. „Tak to ale není nic neobvyklého u někoho, kdo strávil poslední desetiletí prací ve zpravodajském světě.“

20. května přistál v letadle do Hong Kongu, kde od té doby zůstává. Tohle město si zvolil, protože „jsou tu z duše oddaní svobodě slova a právu na politický disent,“ a protože věří, je to jedno z mála míst na světě, které jednak může odporovat diktátu americké vlády, a také bude.

Snowdenova budoucnost je řekněme přinejmenším chmurná, a pokud něco vyplývá z úsilí kolem Bradley Manninga, tak to, že hlavní možnost přicházející u Manninga v úvahu je doživotní vězení:

„Všechny možnosti jsou pro mě špatné,“ řekl. USA by mohly začít proti němu s řízením o jeho vydání, což je pro Washington potenciálně problematické, zdlouhavé a s nepředvídatelným průběhem. Nebo ho může čínská vláda odtáhnout k výslechům, neboť na něj bude nahlížet jako na užitečný zdroj informací. Nebo by mohl skončit tak, že ho chňapnou, svážou a strčí do letadla mířícího na americké území.

„Ano, mohla by mě vypéct CIA. Nějací lidé by po mě mohli jít. Nebo některý z partnerů třetích stran. Mohli by úzce spolupracovat s různými dalšími zeměmi. Nebo by mohli zaplatit Triádám. Kterémukoliv ze svých agentů či pomocníků,“ řekl.

„Máme tu stanici CIA jen kousek cesty odsud – konzulát tady v Hong Kongu – a jsem si jist, že ti budou mít příští týden napilno. A tohle je obava, se kterou budu žít po zbytek svého života, ať už to bude trvat jakkoliv dlouho.“

Když sledoval, jak Obamova administrativa stíhá vynašeče historicky bezprecedentním tempem, tak naprosto očekává, že americká vláda zkusí využít veškeré své váhy, aby jej potrestala. „Nemám strach,“ říká klidně, „protože tohle ta volba, pro kterou jsem se rozhodl.“ Předpovídá, že vláda spustí vyšetřování a „řeknou, že jsem porušil Zákon o špionáži a pomáhal nepříteli, to ale lze použít proti komukoliv, kdo poukáže, jak se ten systém už stal ohromný a vlezlý.“

Jediný okamžik, kdy s ním během těch hodin interview pohnuly emoce, bylo, když uvažoval o dopadech, jaké bude mít jeho volba na jeho rodinu, v níž mnozí pracují pro americkou vládu. „Jediná věc, ze které mám strach, jsou škodlivé dopady na mou rodinu, které už nebudu moci pomáhat. Kvůli tomuhle nemohu spát,“ řekl a oči se mu zalily slzami.

Co se týče jeho budoucnosti, o té se vyjadřuje vágně. Doufá, že ta publicita, kterou jeho úniky vyvolaly, mu poskytne určitou ochranu, a „ztíží jim, aby na to šli špinavě.“

Jako na největší naději na azyl na svém seznamu nahlíží na Island – neboť ten má reputaci jako šampion internetové svobody. Ví, že se to může ukázat být nesplnitelné.

Ale po té intenzivní politické kontroverzi, kterou už vytvořil jen pár týdnů po uvedení tohoto příběhu, „se cítí spokojen, že to za to stálo. Nemám žádné výčitky.“

Teď začíná ta velká debata: stojí za to oběť všeho ve jménu etických principů proti totalitnímu režimu, který je teď plně rozhodnut tě zničit? A jak teď máme co dělat s odhalením jen jedné velké konspirace, přirozeně se objeví další: je Snowdenovo vysvětlení jeho motivů poctivé a přesné? Proč teď a proč on? Určitě je tu tedy přinejmenším jeden člověk, který pracoval v posledním desetiletí v NSA, a jehož myšlenkový proces byl shodný a kladl hodnotu demokracie jako vyšší a cennější než budování své osobní kariéry a bezpečí.

Nejdůležitější na tom je to, že míč je teď na Obamově hřišti, a každou akci ústavních učenců teď budou studovat pod mikroskopem obhájci občanských svobod (jak ti skuteční, tak ti za to placení), a to všechno, zatímco Jon Corzine vytáhne miliony dolarů z bankomatů East Hamtonu bez újmy a bez jakýchkoliv skruplí.

(Poznámka: Ten Jon Corzine je jeden z US nejnestoudnějších otevřených, leč nepotrestaných, tunelů s okradením investorů nedotknutelným prominentem v USA v poslední době.)

Nakonec bych rád Snowdenovi poděkoval, že zatloukl hřebík do rakve všech těch, kdo používají termínu „konspirační teoretik“ v pejorativním smyslu. Protože ať je jeho motiv jakýkoliv, ať bude jakýkoliv výsledek této dramatické eskalace mezi právem lidí vědět a záměrem vlády jedno po druhém unést všechna občanská práva, tak Snowden ukázal, že překonání rozdílu mezi Konspirační teorií a konspiračním faktem spočívá v jediném etickém úsudku.

Pro ty, kdo jsou na to zvědaví, tady je plný text Dohody o vydávání mez USA a Hong Kongem.

Preklad: Miroslav Pavlíček, Zdroj: Ac24.cz

Váš názor nás zaujíma, prosím pridajte komentár:

{ 0 comments… add one now }

Leave a Comment